Tádíkovi, mému třetímu vnoučeti
TÁDÍKOVI
Ty nejnevinnější oči plné úžasu
otáčejí se za každým kvítím -
- s radostí dětskou hledí na krásu,
co barvami i něhou oči sytí
a malý nosík na smrkání není – ne, to ho nebaví,
raděj ho až po ty své oči zastrčí do trávy.
Vždyť pohleďte, ty oči vás dostanou jak mě,
on i když lumpačí, tak koukaj nevinně.
Denně mě udivuje šikovnými prstíky,
když montuje si nějakou „svou věc“.
Že není ještě dítě veliký,
s medvídkem uspáváčkem usne nakonec.
Ráda bych viděla ho studovat a žít
a poznat, že je člověk dobrý, milý.
Přeju mu v životě jen radost, lásku, klid,
kéž v životě má vždycky hodně síly.
Takového mám vnoučka – maličkého skřítka.
Miluju tě, Táďo. Tvá babička Jitka