TOUHA
7. 2. 2017
Nad krásou všedností světa postůj, prosím,
by sluch Tvůj ni zrak nepřišel o ni.
Jako ji příroda v srdci svém nosí,
také i člověk se rád před ní skloní:
nadýchne se šumění i něhy,
vidí hory, les i moře břehy,
zastaví se a chce hledět věčně,
splnit si své přání neskutečné:
vzlétnout výš a ve větrném hávu na oblaka položit si hlavu....